Hospodářská opatření

Úkoly na úseku hospodářských opatření pro krizové stavy


Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou organizační, materiální nebo finanční opatření přijímaná Magistrátem města Plzně v krizových stavech pro zabezpečení nezbytných dodávek, prací, služeb, bez nichž nelze zajistit překonání krizových stavů.
Systém hospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje:

a) systém nouzového hospodářství,
b) systém hospodářské mobilizace,
c) použití státních hmotných rezerv,
d) výstavbu a údržbu infrastruktury,
e) regulační opatření.

Obecní úřad s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy plní úkoly uložené Krajským úřadem Plzeňského kraje k zajištění nezbytných dodávek. K tomu rozpracovává úkoly krizového plánu Krajského úřadu Plzeňského kraje, poskytuje podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu kraje. V rámci těchto povinností se Statutární město Plzeň podílí na přípravě nezbytných dodávek kraje pomocí informačních systémů ARGIS a KRIZDATA, především:


• vyhodnocuje potřeby nezbytných dodávek pro řešení krizových situací ve správním obvodu Plzeň;
• navrhuje potencionální dodavatele nezbytných dodávek působících ve správním obvodu Plzeň;
• navrhuje přehled nezbytných dodávek, které je možné zajistit v rámci správního obvodu Plzeň;
• informuje Krajský úřad Plzeňského kraje o přehledu nezbytných dodávek, které v rámci správního obvodu Plzeň nelze zajistit.

Viz § 8 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.

Obecní úřad s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy připravuje a vyhlašuje regulační opatření. Za stavu nebezpečí může primátor města uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě, mající místo podnikání nebo sídlo podniku či organizační složky v příslušném obvodu, povinnost:


• dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství;
• skladovat ve svých prostorech materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět;
• přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.

Viz § 21 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.

Obecní úřad s rozšířenou působností se v systému hospodářských opatření pro krizové stavy podílí na vydání humanitárních zásob.

Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí systému nouzového hospodářství a jsou vytvářeny Správou státních hmotných rezerv Praha.

O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv Praha na základě požadavku obecního úřadu s rozšířenou působností. Za přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací odpovídá starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují ani nevracejí.

Viz § 12 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.

Vyžadování věcných zdrojů


Požadavky na zajištění věcných zdrojů uplatňují výhradně orgány krizového řízení (resp. jejich krizové štáby tam, kde jsou tyto zřízeny). Věcným zdrojem potřebným pro řešení krizové situace se rozumí suroviny, výrobky, práce nebo služby, bez nichž nelze zajistit překonání krizového stavu.

Orgány územních samosprávních celků při uplatňování požadavků postupují následovně:


a) obce své požadavky na zajištění nezbytných dodávek uplatňují u krizových štábů ORP (v případě nebezpečí z prodlení je starosta obce oprávněn vyžádat nezbytné věcné prostředky přímo od právnických osob a podnikajících fyzických osob, které sídlí ve správním obvodu této obce),
b) krizové štáby ORP uplatňují požadavky na zajištění nezbytných dodávek, které nelze zajistit v jejich správních obvodech, výhradně u krizového štábu kraje. Požadavek určené obce je sumarizací požadavků obcí jejího správního obvodu a vlastních požadavků,

Pro automatizovaný sběr požadavků na nezbytné dodávky je vytvořen softwarový nástroj, jehož provozování je začleněno do systému informační podpory komunikace mezi orgány krizového řízení elektronickým předáváním údajů. (IS Krizkom- krizová komunikace)


Základní a výchozí podmínkou pro zajištění fungování systému zajištění věcných zdrojů za krizové situace je plánování nezbytných dodávek v období přípravy na krizové stavy a průběžné zajištění aktuálních údajů v plánech nezbytných dodávek, trvalá průběžná aktualizace požadavků na nezbytné dodávky a údajů o dodavatelích nezbytných dodávek. Za připravenost na řešení krizových stavů přitom odpovídají orgány krizového řízení

Vyhledání policejního okrsku

Projekty pro bezpečnou Plzeň

Krizové řízení

Protidrogová prevence


Bezpečnost

Prevence kriminality

BESIP