Dílčí plány obrany a NSRK

Dílčí plán obrany


Zpracovávání plánů obrany státu řeší aktuálně nařízení vlády č. 139/2017 Sb., Nařízení vlády o plánování obrany státu.
Plány obrany státu jsou dokumenty, jimiž je stanoven soubor věcných, organizačních a personálních opatření určených k přípravě, řízení a organizaci zajišťování

a) obrany státu,
b) plnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně,
c) podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a 
d) účasti ozbrojených sil na mírových operacích.

Dílčí plány obrany jsou plánovací dokumenty, které popisují činnost zpracovatelů při zajišťování obrany ČR v závislosti na oblasti působnosti a na úkolech stanovených v Ústředním plánu obrany státu a dalších plánech obrany státu.

Dílčí plány obrany obcí s rozšířenou působností se zpracovávají v návaznosti na zpracování dílčích plánů obrany krajů. Obec s rozšířenou působností rozpracovává do podmínek výkonu své působnosti úkoly z plánů obrany státu (viz nařízení vlády č. 139/2017 Sb., Nařízení vlády o plánování obrany státu, § 9 a také § 12)

Dílčí plán obrany obsahuje (§ 9)

  • plán činností zpracovatele při zajišťování obrany státu v období míru, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu,
  • plán odpovídajících sil a prostředků a plán doplňování odpovídajících sil a prostředků pro plnění úkolů OÚ ORP na úseku obrany státu,
  • katalogové listy k realizaci opatření národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu v oboru působnosti OÚ ORP,
  • plán nezbytných dodávek,
  • přehled hlavních, záložních, chráněných a nechráněných krizových pracovišť,
  • opatření k zabezpečení výběrového doplnění a mobilizace,
  • opatření k plnění úkolů operační přípravy státního území vycházející z plánu operační přípravy státního území,
  • plán přípravy občanů k obraně státu v oboru působnosti OÚ ORP a
  • přílohovou část, jejíž součástí jsou zejména plán spojení a geografické podklady nezbytné pro zajištění:

1. připravenosti k obraně státu v období míru a

2. obrany státu za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,

dále obsahuje kromě náležitostí stanovených v § 9:

  • evidenci objektů umístěných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, obsahující údaje o spojení na provozovatele objektu a základní identifikační údaje o objektech ve stanoveném rozsahu,
  • evidenci vhodných věcných prostředků a jejich vlastníků obsahující údaje ve stanoveném rozsahu,
  • evidenci fyzických osob určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci podle § 7a písm. d) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, obsahující údaje ve stanoveném rozsahu,
  • evidenci vojáků v záloze navrhovaných ke zproštění výkonu mimořádné služby 4), obsahující údaje o těchto vojácích ve stanoveném rozsahu,
  • návrh způsobu ochrany objektů (podle první odrážky tohoto odstavce) silami a prostředky Policie České republiky, obecní policie a fyzickými osobami povolanými k plnění pracovní povinnosti, popřípadě bezpečnostními agenturami, anebo silami a prostředky vlastníka nebo uživatele objektu, pokud tyto osoby nejsou příslušníky ozbrojených sil,
  • opatření, jimiž jsou vytvářeny nezbytné podmínky pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění a mobilizace,
  • evidenci plných mocí vydaných podle § 7a písm. e) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, pro zajištění výběru a kontroly vhodných věcných prostředků,
  • evidenci plných mocí vydaných podle § 7a písm. e) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, pro zajištění následné kontroly určených věcných prostředků,
  • rozpis určených věcných prostředků podle druhu a množství na obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
  • plán zajištění evakuace obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,
  • popis předpokládaných vazeb součinnosti a spolupráce při plnění úkolů zajišťování obrany státu ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
  • plán školení obecních úřadů k zajišťování obrany státu ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
  • plán kontrol obecních úřadů při zajišťování obrany státu ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností a
  • seznam úkolů k zabezpečení obrany státu, které ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností plní obecní úřady, s uvedením jejich popisu.

4)Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Národní systém reakce na krize (NSRK)

  • Dokument vychází z Manuálu systému reakce na krize Severoatlantické aliance, popisujícího systém krizového řízení NATO včetně procedur pro včasnou a koordinovanou reakci na možné krize.
  • Seznam opatření Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu je dokument, ve kterém vláda stanovuje opatření, jejichž prostřednictvím lze v rámci systému řízení obrany státu reagovat na rizika související s vnějším napadením ČR nebo jejich spojenců. Poskytuje orgánům státní správy, územní samosprávy a dalším věcně příslušným orgánům přehled nezbytných opatření, která budou v ČR přijímána při vzniku vojenských i nevojenských krizových situací. Dokument je pravidelně aktualizován, a to zpravidla v návaznosti na vydání aktualizovaného Manuálu systému reakce na krize Severoatlantické aliance. Zpracovává ho Ministerstvo obrany a předkládá jej ke schválení vládě.
  • Katalog opatření Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu obsahuje popis činností orgánů státní správy, územní samosprávy a dalších věcně příslušných orgánů plánovaných k zajištění obrany ČR, a to prostřednictvím katalogových listů.
  • Dokument rozpracovává opatření pro přípravu na řešení a řešení krizových situací souvisejících s vnějším napadením ČR nebo jejich spojenců, uvedená v Seznamu opatření Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu. Zpracovává ho Ministerstvo obrany na základě podkladů od zpracovatelů v návaznosti na změny v Seznamu opatření Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu. Je zpracován v elektronické podobě.
  • katalogových listech rozpracovávají zpracovatelé svou působnost při realizaci opatření uvedených v Seznamu opatření Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu. Katalogové listy zpracovávají ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy. Katalogové listy se zpracovávají v elektronické podobě. Pro jejich zpracování zpracovatelé využívají elektronický formulář, který Ministerstvo obrany zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Z aktuálního Seznamu opatření NSRK pro OÚ ORP vyplynula povinnost zpracovat katalogové listy ke dvěma opatřením (1.1.12. a 1.2.2.)

Vybrané pojmy

Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.

Operační přípravou státního území je souhrn opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva.

Plánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a účasti na mírových operacích. Plány obrany státu tvoří obranné plánování, plánování operací, mobilizační plánování a plánování připravenosti obranného systému státu.

Objekty důležité pro obranu státu
Objektem důležitým pro obranu státu se rozumí pozemek nebo stavba umístěná ve vojenském újezdu včetně příslušenství, který má z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil, a dále:
a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává
ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená,
b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel,
c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda,
d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.
AJ - objects important for national defense
FJ – (m, pl) objets importants pour la défense nationale

Objekty možného napadení
Pozemky a stavby, které při zajišťování obrany státu nemají strategický význam, ale na území krajů a obcí mají význam zásadní. Jedná se například o budovy územních samospráv, zdroje pitné vody, nemocnice, civilní letiště, mosty nebo velkosklady potravin.
AJ- objects of possible attack
FJ- (m, pl) objets d'une attaque éventuelle

Záložní krizové pracoviště krizové řízení
— chráněné
Náhradní pracoviště pro řízení příslušného správního úřadu. Je předurčeno pro určený řídící orgán státní správy při zabezpečování základních funkcí státu, především pro řízení činnosti při nejvážnějších vojenských krizových situacích. Za určitých podmínek je využitelné i při řešení nevojenských krizových situací. Jedná se o speciální utajované, komplexně chráněné a zabezpečené pracoviště, umístěné zpravidla v podzemí, s možností autonomního provozu, hermeticky uzavíratelné, s vlastním zdrojem vody a energie, se zásobou stlačeného vzduchu, odolné vůči zbraním hromadného ničení, umožňující dlouhodobý pobyt a řídící činnost určených funkcionářů, s předem vybudovaným komunikačním systémem.
AJ – protected backup emergency department
FJ – (m) département d'urgence de sauvegarde

— nechráněné
Náhradní pracoviště pro řízení příslušného správního úřadu. Je umístěno mimo prostor dislokace hlavního krizového pracoviště. Slouží k převzetí krizového řízení, dojdeli k vyřazení hlavního krizového pracoviště nebo k podstatnému omezení činnosti na něm. Ochrana osob na těchto záložních pracovištích je většinou zabezpečena vhodnou odloučenou dislokací objektů mimo prostory předpokládaného ohrožení (menší obce, rekreační objekty, apod.). Na záložní krizové pracoviště se v případě jeho zaujetí vyváží potřebná dokumentace a zabezpečuje potřebné spojení.
AJ – unprotected backup emergency department
FJ – (m) département d'urgence de sauvegarde non protégé


Odkazy


Nařízení vlády č. 139/2017 Sb., Nařízení vlády o plánování obrany státu
zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky
Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení  § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Terminologický slovník - krizové řízení a plánování obrany státu http://www.mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik-krizove-rizeni-a-planovani-obrany-statu.aspx
• Povinnost OÚ ORP ke zpracování Katalogových listů k opatřením z aktuálního Seznamu opatření NSRK

 

Vyhledání policejního okrsku

Projekty pro bezpečnou Plzeň

Krizové řízení

Protidrogová prevence


Bezpečnost

Prevence kriminality

BESIP